9 - Potíže během cesty |
Napsal uživatel Kejt |
Jen co jsi sedli k jídlu které Ayame v rekordním čase připravila vzpomněl jsi Naruto, že by měl poslat ještě své klony pro Jirayu. Srdcem se mu rozlil smutek nad mrtvím Senseiem. Přesto byl odhodlaný připravit mu poslední důstojnou cestu. Než se kdokoliv nadál u Naruta stály dvě jeho kopie. Složil ještě jednu pečeť a jednomu z Narutů ztmavly vlasy takže teď tam stál černovlasí Naruto. Ten se jen usmál složil taky pečeť. Během chvíli tam místo chlapce z černými vlasy stála krásná černovlasá kunoichi v oranžovo černém oblečení a černým pláštěm jako měl jejich originál. Oba klony zmizely v žlutém záblesku. Naruto jsi nevšímal tázavých pohledu svých společníku a dál klidně jedl, tedy do té doby než prudce zvedl hlavu a zadíval se na ulici za ním. Jeho rychlá reakce přilákala samozřejmě pozornost jeho už tak zvědavých přátel. Ale byly to Kitsune kdo se ho zeptal zda se něco děje. Bohužel pro ní se jí dostalo jen zavrtění hlavou a znovu jinak mlčenliví Naruto. Povzdechla jsi takhle se choval i včera pokud mluvit nemusel nemluvil což bylo u někoho jako byl on dost neobvyklé. Zničeně se podívala na Itachiho který jí poslal zpátky jen povzbuzující usměv. Neuběhlo ani pět minut když se ulicí začal ozývat vzrušení šepot a občas i nadávky. Netrvalo moc dlouho a posuzující objekt se dostal do jejich zorného pole. Po ulici šli Sasuke se Sakurou zavěšenou mu na ruce. Jen co stály před Ichirakem dvojice se zastavila a pohlédla na osazenstvo. Sasuke se natáhl a odtáhl zástěnu. Dva ze tří lidí sedících na barových židličkách se otočily. V té chvíli hleděl do očí svému bratru a z druhé strany zvláštní formě Kyuubi no Youku liščího démona. Upoutala ho však ještě třetí osoba. Ta seděla zády jako by se jí scéna na ní vůbec netíkala. Sasukeho však neodradil. „Jsi tady i se svojí společností Naruto. Rád tě vidím příteli.“ Stále hleděl na Narutova na záda. Ten se však neotočil jejich chakrovou stopu ucítil už před pěti minutami. Neobtěžoval se ani otočit když jim odpovídal stále ještě nevěřil jejich loajalitě k vesnici i k němu a Itachimu. „Nenazývej mě přítelem Sasuke ne dokud si nebudu jistí, že myslíš to pouto vážně.“ Stále upíral svůj pohled do misky přesto byly jeho smysly napnuté. Sasukeho evidentně tahle odpověď vykolejila proto odpověděl až po značné době. Přesto dost podrážděně se na něj utrhl. „Co si o sobě myslíš! Že když ti přísahal věrnost jeden Uchiha bude podle tebe skákat i druhý! To se pleteš. Já ti přišel nabídnout naše přátelství jako jsi to udělal kdysi ty a ty na mě vytáhneš tuhle větu! Ty co jsi se mě snažil do vesnice přivést skoro pět let?“ zvýšil hlas Sasuke i když to nebylo u uzavřeného Uchihy obvyklé. Itachi a ani Kitsune se nepohnuli sice byly Sasukemu a Sakuře čelem, ale vyčkávaly co udělá Naruto. Nutno říct, že pro oba to bylo nadmíru těžké. Naruto však jedl dál jako by se nic nedělo to dohánělo k šílenství Sakuru a než se někdo nadál vypálila po Narutovi pěstí plnou chakry. Vše se stalo až příliš rychle než by si někdo všiml. Naruto pustil hůlky které dřímal v ruce bleskově se otočil její ruku zachytil obrátil jí o 180 stupňů a poslal zpátky proti protější zdi. Sakura si rychlé otočky sotva v zápalu všimla a uvědomila jsi to až když se jí pod rukou rozsypala zeď. Rychle se otočila na Naruta, ale ten už dál spokojeně jedl a vypadalo to jako by se nic nestalo. Než stačil kdokoliv něco říct promluvil sám Naruto. „Já už nejsem ten kluk Sakuro a nikdy jím více nebudu. Měla by ses krotit.“ Pronesl klidným a vyrovnaným hlasem zato Sasuke začínal ztrácet trpělivost a vyštěkl. „Já tě nazval přítelem a ty se na mě ani nepodíváš?! To jsi za tu dobu co jsme se neviděly tak hnusně zpychl?! Podle chování bych řekl, že ti síla stoupla do hlavy Naruto!“ Sasukeho hlas jasně dokazoval, že jen kousíček od toho použít Chidory Narutovi na záda. Ten se však podle očekávání neotočil na Sasukeho, ale na Itachiho. „Měl by jsi si svého bratříčka převychovat příteli.“ Tato věta zapříčinila úplnou nepříčetnost Sasukeho který teď dal jasně najevo svůj hněv. Jeho černé oči se staly rudými a než se někdo stačil pokusit mu v tom zabránit oheň zaplavil Naruta. Rázem jako by si mladší Uchiha uvědomil co způsobil z hrůzou o krok ustoupil od plamenů. Rudý plamen sálal vysoko místě, kde ještě před chvílí seděl Naruto u své porce rámenu. Itachi byl s Kitsune okamžitě na nohou. Oba věděli jedno bez Kyuubi v sobě nemůže plameny přemoci proto není divu že se v jejich očích zrcadlil strach o něj a následně vztek na Sasukeho. Kyuubi se vzpamatovala jako první a plameny odvolala, ale na místě nenašli nic jiného než pokroucenou barovou židličku a zdeformovaný stul. Chakrová vlna se velkou rychlostí dostala z jejího nitra. Rozkmitaly její vlasy v divokém vánku a nabraly tamější rudou a černou. Její modré očí ji zrudly uši se zašpičatěly mírně se prodloužily špičáky. Její rysy v obličeji nabrali nadpozemsky krásný, ale divoký vzhled. Sasuke se Sakurou ještě o krok ustoupily. Itachi nehnul ani brvou přestože měl sto chutí bratra usmažit nikdo z nich nevnímal ani okolo schází se lidi který se přišli podívat co se to děje. Kitsune která se nahrbily v útočném postavení zavrčela nejhrozivějším hlasem jaký, kdy slyšely. „Zabyl jsi mi někoho, kdo mě vysvobodil a dal mi lásku za to zabiji já tebe Uchiho!“ právě když se chtěla vrhnout kupředu zastavil jí někdo koho si myslela, že už nikdy neuvidí. „Stačí liško moje. Nikdy tě neopustím to už jsem ti přece řekl. A já své sliby plním.“ Naruto stál v plné kráse vedle překvapené Kyuubi která na něj koukala jako by ho viděla poprvé v životě. V dalším okamžiku ho prudce obejmula a políbila při tom šeptala lásky plná slova. „Tolik jsme se to tebe bála byla jsme připravená jít za bohem smrti vyměnit tvůj život za můj tohle mi už nesmíš dělat Naruto nesmíš. Prosím slib mi to.“ Šeptala mu do ramene a Naruto jí hladil po vlasech. Už měla zase svojí normální formu a když jí Naruto trochu odklonil, aby se jí podíval do očí. Viděl jenom lásku, úlevu a radost, lehce přikývl a políbil jí. Potom se obrátil na Sasukeho se Sakurou který jen čekaly co se bude dít. Naruto však neudělal nic jen po nich přejel pohledem a svou pozornost stočil k Itachimu. „Příteli máme nejvyšší čas HoKage nás čeká.“ Pomalu se rozešly směrem k hlavní budově Konohy když se za nimi ozval zlostní výkřik. „Shaannarou“ Naruto se prudce otočil stačil tak zachytit Sakuřinu pěst a znovu jí poslat jiným směrem. K její smůle to bylo přímo na mladšího Uchihu kterého rána odhodila hezkých pár metru dál. Naruto si jí nevšímal jen se otočil a předstíral, že neslyší zlostné výkřiky od Sakury, která se snaží zbudit Sasukeho z bezvědomí. Po pár metrech se zastavil a ublíženě se podíval na Itachiho. „Není se zač omlouvat Naruto. Sasuke si musí uvědomit ne všechno dostane tak lehce. Myslel jsem že se v tomhle směru polepšil a zmoudřel, ale nejspíš jsem se zmýlil. Chápu tvé rozhodnutí a plně s tebou souhlasím. Nelam si s tím hlavu.“ Itachi mu věnoval usměv a Naruto mu ho s chutí opětoval. Pomalu se vydaly za HoKage. Byly jen pár metrů od budovy když ze střechy seskočil Narutuv klon v rychlosti předal všechnu výstroj svému originálu. Naruto se jen pousmál když vyděl že přinesl i něco navíc, ale neřekl nic a nechal ho zmizet. Beze slova podal černou katanu s tmavím ostřím Itachimu a nedbaje na jeho překvapený výraz pokračoval dál. Přeci jenom se však zastavil když mu na rameno dopadla něčí ruka. „Naruto to nemůžu přijmout je v tom hotové jmění proč jsi mi jí dal?“ Itachi držel v ruce katanu jen tak aby se jí dotýkal co nejméně jako by se bál, že ji za tak krátkou chvíli poškodí. Naruto se na d touto reakcí jen zasmál a zakroutil hlavou. „Nech si jí Itachi nechal jsem jí přivést pro tebe zasloužíš si jí. Bez to jako poděkovaní za ochranu.“ Zasmál se znovu Naruto, chytil Kitsune kolem pasu a vydal se už konečně za HoKage na střechu hlavní budovy. Itachi který se z daru vzpamatoval až za nějaký čas se k nim připojil už s katanou na zádech. Postavil se vedle Naruta a všichni společně poslouchaly předběžné rozkazy kterými častovala své podřízené Kage vesnice. Skoro u konce se Itachi nahnul k Narutovy a zašeptal. „Díky Naruto budu se snažit tvou důvěru nezklamat. Pověz mi však na oplátku jak jsi se dostal z plamenů které na tebe poslal můj bratr?“ to už poslouchala i Kitsune která do teď stála tiše a znatelně kývla. „Na to vám odpovím později. Teď podtě HoKage náš čeká.“ A opravdu Tsunade už stála na střeše sama jen se staršími. Kupodivu Danza nebylo nikde vidět. Zbývající dva se tvářily dost nervosně neboť od posledního setkání měly už jasnou představu, kdo před nimi stojí. Kitsune i Itachi pozdravily všechny jen Naruto zdvořile kývl na starší a pozdravil jmenovitě jen Tsunade. Ta si je přeměřila pohledem, ale neřekla na to nic a oslovila mládence. „Naruto, Itachi myslím, že by jste se měli rozloučit se svými blízkými jdete jenom vy jak jistě víte. Naruto ještě než odejdeme poslal jsi své klony pro tělo Jirayi?“ u jména jejího přítele se jí hlas zlomil a obličej potemněl. Narutovy v tu samou chvíli potemněl pohled a kývl „Právě míří k deštné Tsunade-sama než se vrátíme budou tu.“ Přičemž se otočil na Kitsune a poodešel s ní kousek dál. Ostatní jim nechaly soukromí a Tsunade položila otázku Itachimu který stál doposud tiše. „A ty Itachi si se rozloučil z bratrem. ANBU jednotka co je hlídka mi dala správu, že jste se potkaly.“ Upřela své oříškové oči na svého budoucího průvodce. Itachi se na ní podíval a jen přikývl. Tsunade jako by tušila, že z něj nic nedostane už se na nic neptala jen tiše vyčkávala až se k nim připojí zase Naruto. Ten se objevil záhy ještě s ruměncem na tváři. Tsunade jen povytáhla obočí a lehce si odkašlala. „Naruto mohl by jsi mi konečně představit tu líbeznou kunoichi co je nejspíše tvou přítelkyní?“ nedbala udivených a odsuzující pohledu od starších. Naruto si dal ruku za hlavu a široce se usmál. „Tsunade-sama tohle je Kitsune moje přítelkyně, ale kunoichi to není avšak chakru má.“ Zasmál se jejich výrazu a schytal od Kitsune pohlavek. Načež se sama chopila vysvětlování. „Naruto chtěl říct, že jsem nikdy neměla příležitost nastoupit do ninja akademie. Nevím odkud pocházím jen mě vychovaly chudí vesničané a mám jaké si Kekken genkkai. Dokážu ovládat mistrně oheň který je mou součástí.“ Prohlásila hrdě a zle zhlížela na Naruta a Itachiho kterému cukaly koutky. A oba myslely jak umí dokonale lhát. Ne nedarmo byla považována za krále tedy královnu démonu.Tsunade se na Naruta podívala zmateně, pak se její obličej vyjasnil v krásném úsměvu. „Kitsune mám pro tebe návrh. Po dobu co bude Naruto s Itachim pryč, ti nabízím přezkoušení u některého učitele na ninja akademii, kde by posléze nechaly hodnost genín. Tím bych tě oficiálně přijala mezi listové ninji a ty jsi si mohla časem udělat zkoušku na vyšší hodnost. Třeba když půjdeš ty uráčí se konečně i Naruto a možná i zbytek týmu 7 ale to už bude na váš. Ptám se teď chceš být přezkoušena a získat hodnost genin a možnost stát se plnohodnotným ninjou?“ slova HoKage se nesla k uším překvapené Kyuubi. A jelikož toužila být blízko svému milému který zasvětil život své vesnici a který zde má domov nerozmýšlela se a rychle přikývla. Tsunade se ještě více usmála koukajíc do šťastné tváře dívky a rozzářených očí Naruta. Když v zápětí se na střeše objevily ANBU společně se Sasukem a Sakurou. Jen co Sasuke spatřil ty tři okamžitě se začal vyptávat. „Kam zase jdete ještě jsem s vámi neskončil! Chci znát odpověď na mojí otázku!“křičel a nedbal pohoršeních pohledů od ANBU jednotek i starších. První, kdo prolomil ticho byl kupodivu Naruto. „Znát odpověď na tvojí otázku Sasuke? Neměl bych to být právě já kdo by měl znát odpovědi na své otázky? Neměla by to být Konoha před kým by jsi se měl chovat slušně nebo v tomto případě před nejvyšší autoritou ve vesnici?! Nemyslíš Sasuke?“ jeho ledová slovo prořezávala vzduch a když se Naruto začal nebezpečně blížit k Sasukemu, Uchiha bojácně ustoupil. Nedala mu však jeho pýcha a osopil se na něj. „Jaké odpovědi Naruto to já měl otázku a ty jsi na ní nebyl schopní odpovědět. To už vážně běžíš raději za mocí než za přáteli? To ti nevadí, že já ti přátelství nabídl a ty jsi ho hodil do prachu a zadupal? Nevadí!“ teď už klidný výraz v Uchihově tváři nabral zuřiví. Naruto však i po těchto větách zůstal stát klidně asi tři metra od něj zcela klidně odpověděl. „Nic jsi nepochopil Sasuke já tvým přítelem nikdy nepřestal být. To ty jsi přetrhla všechny pouta já ne. A co se týče moci která je pro mě důležitější? Ne nikdo pro mě není důležitější než rodina a vesnice to už by jsi měl vědět Sasuke.“ S tím se otočil k němu zády a vydal se k Kitsune která ho povzbuzovala úsměvem. Její usměv se vak záhy vytratil a nahradil ho strach. Naruto se bleskově otočil. Nestačil by však zareagovat na letící kunai kdyby se kolem něj neprohnal Itachi a neodrazil ho svou katanou. V dalším okamžiku měl Sasuke modré ostří u krku. „Ty nevíš co je přátelství Sasuke! Poslat na přítele kunai do zad se nedělá ani nepřátelům. V mích očích si klesnul bratře. Měl jsem tě považovat za stejnou hrozbu pro vesnici jako klan Uchiha. Myslel jsem že budeš jiný, ale ty jsi zdědil příliš zahořklosti stydím se za tebe Sasuke.“ S těmi slovy zasunul katanu zpět do pouzdra a odešel k Narutovi. Stoupnul si před bloňďáka ke kterému došla i Kitsune a visela molem krku. „Omlouvám se Naruto-kun. Věřil jsem, že se změní. Přísahal jsem že tě budu chránit a to i před vlastním bratrem.“ mírně sklonil Itachi hlavu a k všeobecnému údivu který na střeše panoval, Naruto mu gesto opjetoval. „Neomlouvej se Itachi já přece také doufal v tu změnu. Děkuji ti za záchranu života příteli.“ Věnoval mu usměv a políbil Kitsune na tvář poté se vydal k doposud vykolejené Tsunade. „Tsunade-sama pokud tu nabídku pro Kitsune myslíte vážně jsem vám velmi vděční mohl by jí dostat na starost Iruka-sensei? Určitě si sní bude rozumět. Že zlato?“ Při poslední otázce se otočil na lišku které znala Iruku z Narutovích vzpomínek a nadšeně přikývla. Tsunade která se mezi tím vzpamatovala kývla a poslala jednoho z ANBU za Irukou. Ten se objevil do pěti minut co na střeše panovalo ticho. Vstoupil si do středu upínajíc oči na HoKage, ale přesto se neubránil občasného sjetí očima na Naruta a jeho doprovod nebo na Sasukeho se Sakurou a jejich stráže. Tsunade mu spěšně vysvětlila situaci a on velmi rád souhlasil. Když odcházely poslala Kitsune ještě Narutovi vzdušný polibek než zmizely úplně. Tsunade si odkašlala a mávnutím ruky poslala pryč ANBU jednotku s kterou chtě nechtě musely odejít i Sasuke se Sakurou. Poté zela střecha skoro prázdnotou. Tsunade si od jednoho ze starších převzala klobouk a plášť a následně se do něj oblékla. „Naruto to co jsi zde předvedl svědčí, že jsi opravdu hodní jednou se stát HoKage až to jednou bude potřeba podpořím tě teď však mám pro vás ještě jedno překvapení. Uchiho Itachi předstup.“ Itachi se bez ptaní přesunul k HoKage a čekal. „Tím to tě slavnostně přijímám zpět do vesnice Uchiho Itachi a i pro Ohnivou zemi jsi byl zproštěn všech obvinění jak se to stalo i v zemi písku. Je ti navrácena tvá hodnost Chunina a čelenka se znakem Konohy.“ Slavnostně mu podala čelenku kterou si hned uvázal. Svou starou sundal ještě v chrámu, kde ho k tomu donutil Naruto. Itachi se vrátil zpátky k Narutovi který se na něj smál. Potom si oba nasadily kapuce a stoupli si z každý z jedné strany za Tsunade. Starší s nimi nešly a protože vesnicí procházela HoKage zastavovaly se lidé a přáli štěstí. Šli pomalu až kousek za branou zrychlily tempo a šli tak jak je zvykem u ninjů. Do země železa měly dorazit za tři dny s pravidelnými přestávkami na jídlo a spánek. Tsunade během cesty pozorovala jisté změny na Narutovi. Byl tichý a v kontrole okolí opatrný a velmi si rozuměl s Itachim skoro beze slov pokud se dalo říct nemohla si vybrat za své ochránce lepší a sehranější tím než tyhle dva. Běželi už druhý den Naruto v předu Tsunade uprostřed a formaci uzavíral Itachi. Naruto často posílal na průzkum své klony. Udělal to i před malou chvíli když prudce zastavil. Postavil se do obraného postavení a podle jeho příkladu se zařídil i Itachi. Ten měl dokonce aktivovaní Scharingan. Jen co se tak stalo z pravé strany se vyřítila sprška kunaiu a shurikenu přímo na HoKage ty hned pohotově vykryl Naruto a do houští a větví zlostně zavolal. „Vylez Danzo a vytáhni i všechny své poskoky. Myslel jsem, že jsi raději utekl, ale nejspíš ti jde stále o post HoKageho že?“ jak Naruto řekl. Větvičky zapraskaly a jim se naskytl pohled na asi dvaceti člennou skupinku ANBU Rood v čele s Danzem. „Hm jsi chytřejší než jsem si myslel Liščí spratku, ale nebudeš dost silný na to abys nás porazil. Leda že by jsi probudil Kyuubi, ale to by jsi ohrozil i milou HoKage. Ach ano jen se naštvi a až se tak stane a ty zabiješ HoKage budu tě moci konečně uvěznit do podzemí a prohlásit za zbraň. Krásní plán tak nebo tak tě zničím a budu HoKage. Zabijte je!“ poslední povel byl pro jednotku která se bez meškaní hodlala vyplnit rozkaz. Naruto i Iatchi byly odhodláni chránit HoKage za každou cenu. ale přestože to nejspíše byla jednotka velmi silných ninjů během půl hodiny nezbyl ani jediný. A Danzo který stál opodál u stromu velmi zuřil. Naruto se pomalu připravoval na boj když ho chytil za ruku Itachi. „Myslím, že budu vhodnější protivník jeho pravé oko je Scharingan a ta ruka v obvazu je pokrytá taktéž Scharingani. I když myslím že jsi to věděl že?“ pousmál se nad tou myšlenkou Naruto byl krok před ním a on si toho všiml až teď. Naruto se však nenechal odsunout na druhou kolej a zakroutil hlavou. „Ne Itachi myslím že když na něj půjdeme oba budeme mít potom dostatek síly na chránění HoKage. Nemyslíš příteli? Blokuj Scharingani já se postarám o něj ano? Na tři. Jedna, dva, teď!“ Na to vylétl s otočkou do vzduchu a Itachi zablokoval nejaktivnější Scharingan. I když byl Danzo oslaben a přišel o své Scharinganové vidění nevzdal se. Bojoval dlouho výpad střídal kop a zbraně naráželi do těch protivníkových. Naruto nejednou zkoušel Rasengan a spousty jeho variací kromě Futun Rasen-schurikenu. Ten si nechával v záloze přece jenom nechtěl se připravit chakru. Za nějaký čas Naruta vystřídal Itachi který šel načerpat přírodní energii. Později se vrátil a boj začal znovu na plno. Někdy v polovině boje odhodil Danzo veškeré obvazy a odkryl tak vráščitou ruku pokrytou dvanácti očními bulvami s plně vyvinutími Scharingani. K tomu všemu ještě aktivoval gen prvního HoKage. Jeho stromy znepříjemňovaly život Tsunade která je musela demolovat svou nadlickou silou. Boj se zdál nekoneční a vždycky když se podařilo Danza alespoň trochu zasáhnout oplatil jim během pár minut stejnou měrou. Naruto nechtěl moc ukazovat sou sílu, ale když se nepřítel nebezpečně přiblížil k Tsunade neváhal a použil jí. Hrozivě mávl rukou a Danza pohltily rudé plameny jejich žár byl tak velký že se neozval ani výkřik. Po té co plameny zmizely stejně jak se objevily po Danzovi zbyly jen hromádka popela a železný kryt co nosil na ruce. Naruto mocně oddechoval ani Tsunade a Itachi na tom nebyly nejlépe přesto Narutovi se zdálo že přece jenom se dostal hodně přes polovinu své chakry jak se původně zamýšlelo. Přesto nemohl dopustit aby Danzo zabil Tsunade ne to nešlo. Pomalu se sesunul podél kmenu a zhluboka dýchal. V dalším okamžiku cítil na ramenu ruku a na holeni kde měl velký škrábanec Tsunadinu léčivou chakru. Byl jí za to vděčný kdyby se léčil sám vyčerpalo by ho to a do Země Železa by se nedostaly včas. Ted bude stačit když se prospí a bude vše v pařátku. Postupně cítil jak se mu dech ustaluje a Tsunade mu vyléčila všechna nebezpečná zranění. Chtěla se mu podívat i na různá škrábnutí. Ona sama byla ušetřena zranění neboť věčnou se do rány postavil jeden nebo druhý ochránce. Zrovna se chystala na Narutuv docela oškliví, ale přesto neškodný škrábanec na ruce když jí chytil za ruce právě ten koho se chystala ošetřit. „Šetřete chakru Tsunade-sama tohle je už dobré jste v pořádku vy a Itachi je také v pořádku?“ Tsunade se nad tou otázkou pousmála jistě to je celí Naruto ptá se na ostatní i ve chvíli, kde by se měl starat o sebe. „Ano Naruto jsme v pořádku Itachi měl jen pár lehčích zranění ty jsi na tom byl stým bokem nejhůře. Přesto tvá rychlá regenerace pracuje na sto procent. Do zítřka by jsi neměl vůbec cítit, že jsi byl zraněn. No a co se týče mě já jsem zraněná vůbec nebyla jste ti nelepší ochránci jaké jsem si mohla vybrat.“ Pousmála se HoKage. Jelikož se stmívalo rozhodli se utábořit a vyrazit až ráno. Itachi se nabídl na hlídku na celou noc což mu neodsouhlasila jak HoKage tak Naruto a když se nabídla Tsunade nelíbilo se to zase obou mladíkům hlavně Narutovi který prohlašoval, že jí má chránit. Ovšem oba byly spražení kázaným, že je sice HoKage, ale to neznamená bezmocná a navíc Naruto musí odpočívat. Proto to byl Itachi, kdo měl hlídku hned a měla ho střídat Tsunade která si to přímo vydupala. Ráno stávaly časně aby dohnaly časový skluz co nabrali za druhý den a odpočinek za necelých dvanáct hodin byly na území země Železa a další hodinu trvalo než se dostali k samurajům. Byly ubytováni v hotelu, kde měli počkat na zbývající Kage a jejich doprovody podle toho se čekalo na Deštnou a Kamennou. Většinou chodil Naruto za Gaarou který přišel se svými sourozenci a vyprávěli jsi novinky. Gaarovy vůbec nepřišlo divné, že doprovod HoKage dělá právě on a Itachi zato jeho sourozenci měli co dělat aby to rozdýchaly. Jelikož se schůze měla konat den po té co dorazí všichni měli spoustu času si říct vše co bylo třeba. Utekly dva dny od chvíle kdy dorazily a poslední člen schůze shodou náhod to byl vůdce Kamenné vesnice se konečně dostavil. Když ho Naruto poprvé vyděl měl na hlavě kapuci a zimní plášť pod kterým se ukrýval jeho klanoví. Nechtěl ze začátku přilévat olej do ohně tak byl rád, že se Tsuchikage nezajímal. Avšak na zasedáni chtěl jít už oblečen jak se patří stejně jako Itachi který měl na zádech znak Uchiha klanu. Den pomalu končil a delegace ulehali ke spánku. Další den se mělo rozhodnout o osudu ninja světa a každý měl jistý nápad jak to udělat. Avšak pět různých názorů není lehké sladit a tak budou mít Kage těžké rozhodování. Naruto tu noc nemohl usnout pozoroval padající sníh myslíc na svou Kitsune ač se to nezdálo stískalo se mu a byl by rád už doma. Možná už našli ty ANBU Rood a ten zbytek co zůstal z Danza. Nevěděl co se děje a to ho ubíjelo musel zůstat ve střehu zítra bude rozhodující den a Madara se muže objevit. Otázky bez odpovědí mu hýřily v hlavě a nakonec ho ukolébali k neklidnému spánku.
|
Komentáře a dotazy k produktu
Upřímě nevím další kapitola měla být na Karlosovi a ten jaksi stávkuje možná časem díky za komentík :)
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.