Ahoj vím že je teprve čtvrtek ale je mi dneska devatenáct let chtěla jsem udělat radost ještě někomu jinému. Děkuji vám všem za krásné komentáře a omlouvám se za napínání očekávám na tuhle kapitolu hodně reakcí máte se na co těšit. Děkuji za pozornost a užite si to.

Ráno se Harry probudil a cítil se strašně. Opatrně otevřel oči a podíval se na své tělo hledaje nějakou známku po zranění. K jeho překvapení však viděl něco, co mu připadalo jako špatný vtip.

Hned byl v sedu a rozhlížel se po místnosti hledaje toho, kdo mu to způsobil. Ovšem spatřil jenom dvě klidné sovy sedící na parapetu. Začal panikařit.

Jediné co chtěl, bylo, aby se z toho hrozného snu probudil, ale jeho vysvobození nepřicházelo. Odbilo půl a Harry se zhrozil, znovu přijde Severus a bude se ptát. Nevěděl, co dělat a než se stačil rozhodnout, co má udělat, dveře se prudce rozlétly. Jediné, co stačil udělat, bylo, že přes sebe přehodil peřinu a zabalil se do ní tak, že nebylo vidět absolutně nic.

Severus si to s lehce podmračeným výrazem kráčel přímo k posteli. Tohle bylo poprvé, co Harry nepřišel na ranní rozcvičku. Myslel si, že mu něco je a proto se na něj šel podívat. Místo toho, aby tu ležel nejmíň s horečnou, si z něj ten kluk dělá srandu a schovává se do peřiny jako malé mudlovské dítě. Sednul si na křeslo vedle postele a házel ostré pohledy do úzké štěrbiny, odkud zářily smaragdové oči. Ovšem pohled těch očí ho donutil výraz zmírnit. Harryho oči byly plné strachu a zděšení. Tolik těchto pocitů tam neviděl ani, když mladík stál tváří tvář Temnému pánu. Opatrně se naklonil, ale Harry cuknul zpátky.

Nevěděl, co se děje, ale přesto se stáhl. Jedinou možností bylo začít mluvit, snad jej uklidní, ať ho vyděsilo cokoliv.

„Harry, co se stalo? Jsi v pořádku?“ už se nepokoušel se k němu přiblížit, doufal, že mu to řekne sám. Chvíli bylo ticho, než se z peřin ozval hlas. Hlas tolik jiný, než který znával od Harryho.

„Nejsem v pořádku Severusi. Vůbec nejsem v pořádku.“ Severus už nevěděl, co si má myslet. Hlas byl tolik jiný a přesto známý a Harry nejspíše nehodlá vylézt ze svého provizorního úkrytu. Opatrně natáhl ruku a stáhl peřinu z chlapce. Úlekem odskočil zpátky.

Na posteli neseděl Harry Potter, ale dívka. S dlouhé černé vlasy, smaragdové oči, malý nos a s úzkými rty. Bujné poprsí halil kabátek od pyžama, který si Harry oblékl před spaním, a pyžamové kalhoty byly teď tříčtvrteční a odhalovaly tak dlouhé nohy. Ovšem okamžitě jen, co byla peřina dole, rychle se skrčila dosedu, kdy si dala hlavu na kolena. Její dlouhé vlasy byly rozcuchané a smaragdové oči plné smutku a strachu se upíraly na Severuse, který stále držel přikrývku v rukou. Ten nebyl schopen slova. Díval se na dívku před sebou a ptal se sám sebe, zda je to možné.

„Ha… Harry?“ víc ze sebe nedostal, jen hypnotizoval osobu před sebou. Dívka ze sebe vydala zvuk něco mezi pláčem a potvrzením, že je to opravdu ona. V další chvíli se Severus vzpamatoval a popošel k ní blíže.

„Jsi to vážně ty? Co se ti to stalo?“ Když viděl, že už necukla zpátky, sednul si k ní na postel. Harry na něj upřel svůj zelený pohled.

„Nevím, co se stalo. O půlnoci mě zbudila hrozná bolest, jako kdyby mě mučil sám Voldemort. Několikrát jsem vykřikl, když jsem cítil, jak se mi lámou kosti a napínají svaly. Upadl jsem do bezvědomí a probudil se takhle. Severusi, co se to stalo? Já ničemu nerozumím.“

Bezmocně zavřel oči a Severus se nezmohl ani na slovo. Jejich ticho vyrušilo máchání křídel. Oba jako na povel zvedli hlavu a dívali se na dvě sovy pálené, které přistály na posteli před Harrym. Ten se podíval na Severuse čekaje souhlas, který v zápětí dostal.

Sáhl po prvním dopisu a rozevřel ho. Ještě si stačil všimnout, že na obou dopisech je pečeť z Gringottovi banky.

Vážený pane Pottere,

Tímto dopisem vám dáváme vědět, že váš učet a trezor 713 byl zrušen a veškerý majetek se přesunul do hlavního trezoru rodiny Potterů. K této události jsme před šestnácti lety dostali do úschovy dopis od paní Potterové, která žádala dodání dopisu v den onoho převodu. A to v případě její smrti. Doufáme, že jste s naší službou spokojen.

S pozdravem,

Griphook

Hlavní skřet

Harry tento dopis podal Severusovi a vzal si dopis od své matky. Byl v lehce nažloutlé obálce. Oparně ho rozlepil a začetl se do úhledného písma.

Harry cítil, jak mu po tváři teče několik slz, rychle je setřel. Nechtěl, aby byla jeho slabost vidět, ovšem ať se snažil jak chtěl, slzy tekly dál. Položil dopis od matky na polštář a složil hlavu do dlaní. Vždycky uměl ty slané kapičky zastavit, ale teď to nešlo.

Neměl v úmyslu zvedat hlavu, dokud se dostatečně neuklidní, když ho někdo lehce pohladil po vlasech. Bezmyšlenkovitě vzhlédl a díval se do temných očí. Když jeho pohled sklouzl na jeho ruce, ve kterých držel nažloutlý dopisní papír hustě popsaný úhledným písmem, domyslel si, že si ho už Severus přečetl. Severus neřekl ani slovo, jen se malinko usmál a očima ukázal na druhou sovu, která stála trpělivě a čekala, až si jí všimne.

Harry se tedy natáhl a odvázal i druhý dopis. Sova pálená na to roztáhla svá velká křídla a zmizela otevřením oknem jako její družka před chvílí.

Dívka rozlepila další obálku a dala se do jejího obsahu.

Nell vypadl tento dopis z ruky. Nejen, že se právě dozví, že byla od začátku dívkou a není to žert a chlapce z ní udělal až rituál, ale také, aby těch šoků nebylo málo, zdědí veškerý majetek svého kmotra, který z ní udělal nějakým nevysvětlitelným důvodem univerzální dědičku. Teď svírala v rukou poslední obálku, která vypadla z předposledního dopisu. Na obálce bylo Siriusovým písmem napsané její jméno. Nellien Laila Potter-Black

Rozlepila červenou pečeť a dívala se na dlouhý dopis, který se před ní rozvinul.

Drahá Nell,

V první řadě se nezlob, že jsem ti to neřekl. Měl jsem být s tebou, až se tak stane, ale hned od začátku mi to bylo znemožněno. Možná bych měl začít od začátku. Netuším, kolik ti toho napsala Lily, věděl jsem jenom, že ti dopis psala, kdyby se s nimi něco stalo, ale teď hezky po pořádku.

Když ses měla narodit, přesněji měsíc před tím k vám přišel Brumbál. Začal tvým rodičům vykládat o tom, že byla vyslovena věštba. A celou jí vašim prozradil. Mě jí později řekl James, který chtěl pomoci, a zněla takto:

Příchod té, v jejíž moci je porazit Pána Zla se blíží… narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku… a Pán zla jí poznamená jako sobě rovnou; ona však bude mít moc, jakou Pán Zla sám nezná. Proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu… Ta, v jejíž moci je porazit Pána všeho zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat…’’

Jistě si říkáš, že si ji slyšela v mužském rodě. K tomu se však dostanu později. Brumbál chtěl znát pohlaví miminka, které Lily nosila pod srdcem a ta mu tenkrát řekla, že si bude muset počkat do porodu, neboť nechce, aby se to vědělo. Ředitel tenkrát odešel, ovšem Lily začala něco hledat. Prohlížela veškeré knihy a spisy co jen našla. Za dva dny se Jamesovi svěřila s jejím trápením. Ten, když slyšel, že má obovu, že ta věštba se bude týkat právě tebe, zavolal si na pomoc mě.

Tenkrát jsem se dozvěděl o věštbě já. Začal dlouhý třítýdenní maratón po všech knihovnách, kde jsme hledali jakékoliv kouzlo, rituál či ochranu, která by tě uchránila před Lordem Voldemortem. Lily nalezla starý svitek, na kterém byl napsán rituál. Rituál Saltix vynalezen před necelými dvěma sty lety a v té době i zapomenut. Ve svitcích, které jsme k tomuto rituálu našli, se psalo, že to chtěli využít čistokrevní, kteří si tak chtěli zajistit lepší pozice, přeci jenom chlapci byli vítanější než dívky v čelech rodin. Ovšem rituál měl jednu vadu a to že vydrží jenom šestnáct let. Ne déle, ne méně. Proto se od něj upustilo a byl zapomenut. Ovšem Lily v něm viděla hledanou záchranu. Jelikož jsme už neměli čas hledat něco dalšího, vysvětlila nám, jak jej použít a kdy přesně.

Když Lily začala rodit, přispěchala na pomoc Poppy Pomfreyová, kterou poslal Brumbál, chtěl vědět jako první, co se narodí.

Po dvouhodinovém porodu vylezla Poppy s uzlíčkem, ve kterém si ležela ty. Předala tě Jamesovi a usmívala se. Zamířila hned ke krbu, aby tu skvělou zprávu řekla Brumbálovi. Ovšem tam jsem na ní čekal já a změnil jí paměť, Poppy odcházela se vzpomínkou, že se Lily a Jamesovi narodil zdravý kluk. Já jsem hned po tomto utíkal do pokoje, kde už byl připravený James a ty si ležela na bíle kožešině uprostřed pentagramu. Začali jsme odříkávat velkou spoustu latinských slov.

Rituál se povedl a ty ses stala na šestnáct let chlapcem. Vše vycházelo podle plánu, dokud jsme nebyly asi měsíc po tvém narození pozváni na poradu Fénixova Řádu.

Na té poradě Brumbál prozradil část věštby, ovšem už její změněné znění. A tím vznikli hned dva kandidáti, ty a Neville, jak jistě víš. Ten den jsme šli všichni tři za ředitelem a žádali vysvětlení, on ovšem tvrdil, že je vše v naprostém pořádku. Tvrdil, že věštbu, kterou před Jamesem a Lily pronesl, si špatně vyložil a správné znění slyšeli až nyní. Nemohli jsme nic dělat a tak se Potterovi začali schovávat. Ovšem tenkrát jsme netušili, že v Řádu je špeh, který celou dobu donáší o našich aktivitách nepříteli.

Dál to znáš, v jednom roce tě napadl Voldemort a zabil tvé rodiče. Já byl uvězněn v Azkabanu za vraždu Červíčka, který byl tím špehem, a veškerá pravda se ztratila v proudu času. A teď, když bych měl být s tebou, ti posílám dopis a pokud tomu tak je, jsem mrtvý a mé tušení se potvrdilo. Nikdy jsem nevěděl, jak zemřu a nevím to ani teď, ale už několik týdnů mám silný pocit, že tu dlouho nebudu. Ten pocit mě donutil napsat tento dopis, ve kterém je pravda a sepsal jsem i závěť. Víš, Lily si přála, abych se o tebe postaral a James tenkrát dodával jakékoliv prostředky. Nebylo mi to do teď umožněno, se pořádně chopit svých povinností. Proto jsem tě ustanovil svojí dědičkou. Až se ti vrátí podoba, budeš potřebovat nějakou minulost a zázemí. Proto jsem napsal Brumbálovi dopis, že jsem veškerý majetek odkázal své dceři, kterou jsem nalezl rok po svém útěku z Azkabanu.

Můžeš nastoupit do Bradavic, aniž by tě někdo poznal a s mým jménem. O to jsem Brumbála také požádal. V nejbližší době by ti měl přijít dopis. Přímení Potterová budeš muset skrýt, ovšem nezoufej, jen, co vše skončí, vše se vrátí do normálu a ty opět budeš Nellien Laila Black-Potter.

Soupis veškerého majetku je v trezoru. Dále si zdědila, jako čistokrevná, i můj titul Sira u tebe Lady. Dále bys měla vědět, že matku jsem nechal neznámou, je na tobě, co si vymyslíš. Možná bych tě mohl poprosit ještě o jednu věc. Už jako miminko si měla zelené oči po Lily. Vím, že je to velká objeď, ale budeš si muset své krásné oči skrýt, na konci dopisu napíšu kouzlo, které ti tvé oči přebarví na barvu, kterou si budeš přát. Je to trvalé kouzlo, ale když budeš chtít, jednoduchým kouzlem jde zvrátit, oboje nalezneš na konci dopisu. A teď bych se chtěl rozloučit. Nevím, zda jsme to stihli, ale nejspíš ne. Nell, byla si pro mě to nejcennější, co jsem v životě měl a jsem rád, že jsem ti mohl dělat i na tak krátkou chvíli kmotra. Bral jsem tě spíš jako dceru než kmotřenku, ale i tak jsem si tě moc neužil. Doufám, že se na mě a tvé rodiče nezlobíš za to, co jsme ti provedli, ale věř, že jsme se tě pokoušeli jenom chránit. Mám tě moc rád.

Tvůj kmotr,

Sirius L. Black

P. s.: Krosus - kouzlo na změnu barvy očí

Krosus Finite – ukončení kouzla.

Nell už v půlce dopisu neudržela své slzné kanály prázdné a slzy jí teď tekly proudem, složila roztřesenýma rukama dopis. Podala ho Severusovi, který si ji celou dobu zvláštně prohlížel, a naplno se rozplakala. Doléhala na ní slova z dopisu a stále dokola si připomínala některé pasáže. Na mysl jí vyplynula část o Brumbálovi. To on za to mohl, kdyby tu věštbu nezměnil, mohla mít svojí rodinu, nemusela vyrůstat u tety. Vše mohlo být v pořádku. A místo toho ten hloupý senilní dědek zatahal za drátky a převrátil veškerou snahu v popel.

Na druhou snahu se z ní mohl stát právě ten nafoukaný kluk, jak si to o něm Severus stále myslel a mohl to být přesně ten rozmazlený klouček, který se jenom vytahuje. Místo toho se z ní teď stala Lady Blacková. Zatřepala hlvou, ona o tohle nestála, proč se všechno musí dít právě její osobě. Zadívala se na Severuse, který právě skládal dopis zpět do obálky. Jeho černé oči se upřely na ní a zkoumaly její tvář. Jako by se snažily najít něco, co se tam mělo ukrývat. První ticho přerušila Nella, kterou ten pohled znervózňoval.

„Co se mnou teď bude, Severusi?“ zeptala se a nervózně si skousnula spodní ret. Severus sklopil oči, teď už ke složenému dopisu.

„No, Black to vymyslel dobře. Věděl, že to bude potřeba a nastrčil to tak. Přeci jenom se něco z jeho rodiny v něm uchytilo a díky Merlinovi, že to byly právě lstivost a prozíravost. Ovšem je tu jedna věc, která se musí vyřešit. A to, co udělat s Harrym Potterem. Přeci jenom je potřeba, aby nějak nápadně zmizel nebo ještě lépe, zemřel,“ zamyslel se Severus a zvedl se z postele. Následován pohledem Nelly.

„Někde jsem četl o magickém klonu, když bych ho zakouzlil správně, dokázal bych mu dát tvojí starou podobu. Ovšem život mu nevdechneme, to by bylo možné jenom, kdyby to byl klon někoho živého. Ty si v podstatě jako Harry zemřela, takže by to nešlo. To nám ale nevadí, potom si stačí odchytit několik Smrtijedů, nejlépe dva. Dát jím falešnou vzpomínku, jak zabili chlapce, který vybíhal z mudlovského domu a pálil kouzla. Pokud to stihnu, bude to při tom zítřejším večerním útoku.

Když se půjdou podívat, koho to vlastně zabili, když po nich pálil kouzla, najdou tebe. Myslím, že je Temný pán potrestá za to, že tě nezabil sám, ale nepochybuji, že se začne radovat z tvé smrti.

Samozřejmě, že já půjdu ohlásit tu hroznou zprávu Brumbálovi. Nevím, co se může stát dál, zda Pán Zla vydá tvé tělo nebo nikoliv. Ale účel už mít budeme. Ty nastoupíš do Bradavic jako dcera Blacka a necháš se znovu zařadit. Ano, Black to vymyslel skutku dobře,“ při posledních slovech přestal pochodovat po místnosti a usmál se na Nellu.

„Myslím, že nejdříve musíme zařídit vše potřebné pro tebe. Musíme ti vyměnit šatník, přeci jenom nemůžeš být v chlapeckém, také bychom měli zajít na Příčnou. Dopis z Bradavic ti sice ještě nepřišel, ale vím, co budeš potřebovat do šestého ročníku. Dále bude potřeba hůlka. Je mi to líto Nell, ale tu svojí starou budeš muset nechat u svého těla.“

Smutně se pousmál na dívku, která teď na něj kulila svá velká zelená kukadla. Což připomnělo Serusovy další věc.

„Když na tebe tak teď koukám, budeme ti muset před tou cestou změnit oči. I v tomhle měl Black pravdu, tvé zelené oči jsou identické s těmi Lilyinými a všichni, kdo jí znali, by tě tak mohli poznat nebo pojat podezření. Teď si zajdi do koupelny a trochu se uprav. Připravím ti zatím nějaké oblečení.“

Nell se nezmohla na víc než přikývnutí a začala se zvedat. Ovšem jaksi zapomněla, že už není chlapec a její tělesná stavba se trochu změnila. Zapomněla, že její těžiště se přesunulo trochu jinam a tak se při prvním kroku málem zabila, kdyby ji Severus včas nechytil. K její nelibosti se opět rozplakala. Vůbec nic nechápala. Když byla chlapcem, naučila se zastavit své slzy na povel, teď plakala z jakéhokoliv důvodu a její sebeovládání se jakoby vypařilo. Severus ji narovnal a setřel ji ty slzy. Docela laskavě se na ní usmál a do ticha pronesl.

„To ty hormony Nell. Tím, že jsi byla chlapcem, jsi je měla potlačené. Ovšem teď se ti vrátily i s úroky, proto už nemůžeš ovládat své slzné kanálky jako doposud. Budeš si muset zvyknout, stejně jako na všechno ostatní. Neboj se, časem se to poddá, i když už nebudeš moct tak dokonale krotit svůj smutek, bolest nebo radost. Při všem se budeš muset naučit ovládat.“

Nella jen kývla, že rozumí a váhavě udělala prvních několik krůčků. Brzo jí to šlo dobře, tak se vydala do koupelny. Severus mezitím zavolal skřítka, kterému nařídil okamžitě koupit nějaké spodní prádlo a sám vyndal ze skříně krásný černý hábit s modrým lemováním a stříbrnými ornamenty na rukávech. To připravil Nelle na postel.

S klasickým půf se u jeho nohou objevil skřítek s bílou papírovou taškou. Popadl oblečení i tašku do jedné ruky. Do druhé vzal hůlku a tak dva kroky před dveřmi koupelny vyčaroval zástěnu. Na stoličku, kterou vyčaroval za zástěnou, položil připravené oblečení a odešel za doprovodu skřítka. Mířil do kuchyně.

Jen, co vstoupil do místnosti, veškerý ruch ustal a jako na povel se všichni poklonili. Dubli, který doposud stál u jeho nohou, se přesunul do masy stojících skřítků. Ani jeden se neodvážil na něco ptát. Každý z nich věděl, že pokud pán přišel sem, řekne si sám, co potřebuje. Ovšem tentokrát si je prohlížel a očima bloudil z jedné udivené a oddané tvářičky na druhou.

Jeho černý pohled se zastavil až na jedné menší skřítce. Měla na sobě modrou košilku velké hnědé oči a plachtovité uši. Ukázal na ní a ona se okamžitě přesunula k němu. Teď kulila své velké oči na něj u jeho nohou.

Severus si ji ještě jednou prohlédl a promluvil klidným hlasem.

„Půjdeš se mnou Kelly, od teď budeš hlavním skřítkem mé návštěvy ty. Dubli už není vhodný pro tuhle práci. Tvá paní bude potřebovat hodně pomoci, hlavně na začátku. Myslím, že bude teď dost zoufalá, nesmíš se rozpakovat a vždy ji utěšíš. Pokud by se dělo něco, s čím by sis nevěděla rady, přijď. Ale teď už musíme spěchat, budeš ji muset pomoci s oblékáním. Rozumíš všemu?“ Malý skřítek se hluboce poklonil a pisklavým hláskem odpověděl.

„Jistě pane, jak si pán přeje. Kelly se o paní postará. Pán bude spokojen.“ Svou řeč ukončila další hlubokou úklonou a vydala se za Severusem, který stál už několik kroků od ní.

Severus došel až ke dveřím pokoje, ale u dveří zaváhal, přeci jenom je teď z Harryho dívka, v duchu se opravil, Nella, to je její jméno. Jen kývnul na skřítku, která pochopila a přenesla se do pokoje.

Nella se mezitím, co se Severus vydal do kuchyně, svlékla a vlezla pod sprchu. Všechno jí bolelo - záda, hrudník, ale i nohy. Nechávala se bičovat teplou vodou a uvolňovala tak namožená místa. Její dlouhé vlasy, které teď sahaly až do půlky zad, si pečlivě umyla. Unaveně se opřela o kachličky a zvřela oči. Z přemýšlení o tom, co se jí stalo, jí vyrušil pisklavý hlásek.

„Až bude paní s koupelí hotová, nechť zavolá Kelly. Kelly bude čekat ve vedlejším pokoji na příkazy. Paní bude jistě s Kelly spokojená.“ V další chvil se znovu ozývala jenom voda.

Nell vypnula vodu a pečlivě se osušila a zabalila do připravené osušky. Otevřela prosklené dveře od sprchového koutu a došlápla na měkký koberec před sprchou. Při cestě k zrcadlu, které bylo hned naproti, přemýšlela, proč jí Severus vyměnil skřítka, přeci si už na Dubliho zvykla. Ovšem pohled do zrcadla jí udal důvod. Byla žena a u té se přece nehodí, aby měla za osobního sluhu skřítka, proto jí Severus přidělil skřítku, krom toho jí v mnohém pomůže. Usadila se na stoličku před zrcadlo a chvíli hleděla do té neznámé tváře.

Kdo by si pomyslel, že tu včera na stejném místě seděl skoro šestnáctiletý chlapec a prohlížel si tvář, zda mu už nerostou vousy? Teď tu seděla ona a zároveň on a prohlížela si svůj vzhled. Ta situace nebyla běžná a možná běžnou nikdy nebude. Nella věděla, že se tímto změní spousta věcí. Vztekle si utřela slzy, které jí znovu brázdily tvář. Byla ochotná si na všechno zvyknout, ale tohle jí vyloženě rozčilovalo. Ona svůj smutek dokázala vždy ustát a to bez slz. Vzala kartáč, který tam nejspíše musela dát Kelly, a začala si rozčesávat vlasy. Trvalo to podstatně déle, než byla zvyklá. Když po necelé půl hodině vylezla z koupelny, měla skloněnou hlavu, takže není divu, že si málem natloukla o zástěnu, kterou tam Severus postavil.

Udiveně vzhlédla a rozhlížela se kolem. Malá stolička, na které byla bílá papírová taška a na zástěně přehozený hábit. Tenhle ještě neměla na sobě a byla si jistá, že to bude část z toho mála věcí, které si bude moci ještě na sebe vzít. Zvědavě nakoukla do tašky, ze které vytáhla černé krajkové prádlo. Polohlasně zavolala Kelly, která se u ní hned objevila.

„Pán Kelly nařídil se o paní postarat. Kelly má paní se vším pomáhat. Paní se zde oblékne spodní prádlo a Kelly pomůže paní do šatů, potom upraví paní vlasy,“ zapištěla skřítka.

Nella si povzdechla a ještě obmotaná osuškou si navlékla kalhotky. Při dodání odvahy, že to nebylo tak hrozné, si sundala osušku a snažila se dostat podprsenku na správné místo. Ovšem jaké vítězství vyhrála u spodního dílu, zde vedla skoro prohraný boj. Horní část prádla se všemožně kroutila. Když se jí konečně podařilo si právně nasadit košíčky, nešla zapnout v zadu. Ramínka jako by byla živá a naschvál padala.

Nella si vztekle ulevila podrážděnou nadávkou. Když byla chlapec, možná uvažovala, jak tuhle zpropadenou věc sundat, ale nandat si jí? To se zdálo jako nad lidský úkol. Pochvíli snažení přispěchala Kelly, která jí tuto část prádla zapnula.

Za pomoci skřítky, která jí podávala oblečení, si navlékla černé kalhoty, ovšem u košile se zarazila. Byla pánská, a jestliže měla sedět dobře, nemohla mít pánskou košili. Smutně se koukla na skřítku, která aniž by něco řekla, zmizela.

V další chvíli stála před ní a v ruce měla srovnanou dámskou košili bílé barvy. Nell jí s vděčeným úsměvem přijala a oblékla se. Vše jí perfektně padlo a za pomoci Kelly to vypadalo krásně.

Jen, co byla Nell ustrojená, odvedla jí skřítka zpět do koupelny, kde jí vlasy zapletla do Francouzkého copu. Takto upravená si sedla na postel a Kelly poslala pro Severuse. Ten se vzápětí objevil s knihou v ruce.

„Takže Nell, myslím si, že bude bezpečnější, když ti oči změním já. Přeci jenom tvá magie teď bude značně kolísavá. Nezoufej však, ustálí se zase zpět, teď ji prostě jenom rozhodil ten příval hormonů. Také jsem našel knihu, o které jsem ti říkal. Je tam to kouzlo k vytvoření klonu. Teď však pokročme k tvým očím.

Máš černé vlasy, jako měl Black ve škole, můžeš říct, že postavu a tvar obličeje máš po matce. Už jenom tvé oči, pokud si pro, změnil bych je na typickou Blackovskou barvu. Bouřkovou. Připrav se, ze začátku to bude trochu štípat, jako když máš v očích mýdlo. A snaž se prosím nemrkat, ano?

Krosus!“ Zamířil hůlkou Nelle přesně mezi oči. Ať se snažila, jak chtěla, přesto své oči občas neudržela a mrkla. Ovšem to jen málokdy. Místo toho jí po tvářích tekly malinkaté slzy. Když Severus konečně sklonil hůlku, urychleně zavřela oči. Štípání nebylo nijak hrozné, ale nepříjemné, proto byla ráda, když jí očima probíhalo už jen lehké mravenčení. Počkala, dokud neodezní i toto a otevřela oči. Naproti ní stál Severus a zvláštně si jí prohlížel. Nella si ho nevšímala a zamířila k zrcadlu, které vyselo u dveří. Zavřela oči a stoupla si před skleněnou plochu. Opatrně rozlepila oční víčka a poprvé se podívala na svůj odraz.

Stála tam dívka s černými vlasy elegantně upravenými do Francouzského copu, který dosahoval někam mezi lopatky. Lícní kosti trochu vystouplé a celkově působila aristokratským dojmem. Nyní se poprvé podívala na své oči. Bylo to jako by se dívala do očí svého kmotra - modro šedá barva - přesně jako barva oblohy za letní bouřky. Setřela si slzu, která ji stekla po tváři a ještě jednou se zadívala na svůj obraz. Už není tím, kým byla. Teď je z ní Lady Potter-Blacková. Ona se naučí, jak s tímto žít a najde veškerý užitek v tomhle životě, co ji rodiče dali. A teď se může jeden samozvaný Lord radovat, že ztratil svého soka, ale to ještě netuší, že získal osudem určenou sokyni. Pousmála se na svůj odraz v zrcadle. Ano, ona mu ukáže a využije veškeré dary, které ji tu její rodina zanechala.

S příjemným úsměvem kývla na Severuse, který stál doposud uprostřed pokoje a vyčkával. Spolu s ním se vydala vstříc Příčné ulici, kde začne její nový život.