Rozbřesk se blíží,

A mé oči se klíží,

Přesto čekám tu dál,

A oči upínám v dál.

Slíbil jsi, že vrátíš se mi,

Tak čekám teď a tady.

Pomalu ale jistě usínám,

S očima upřenýma k cestě,

Nechci spát ještě!

Když slyším kroky na cestě.

Mé srdce rychlostí se rozbuší,

Skoro mě tím ohluší,

Stojíš tam v tichu ve tmě,

A své ruce natahuješ ke mně.

S úsměvem a myšlenkou,

Utíkám za tebou,

Nemůžu se dočkat,

Ani ty nedokážeš počkat.

Polibek to nejlepší je na únavu,

Ještě chvíli tady zůstanu,

Společně v objetí,

Mé srdce se snad rozletí.

Šeptáš mi do ouška,

Něžně ho okousáš,

S ruměncem na líčku,

Šeptám ti: miláčku.

Tvé oči láskou září,

Den pomalu se probouzí,

Nakloníš se a do ucha,

Něžně, zlehka zafouká.

Spi, má krásko,

Moje jediná lásko,

Až probudíš se a oči své otevřeš,

Spatříš mě, tomu věř.

Budu hlídat spánek tvůj,

Jako by byl můj.